-
Nejnovější
-
Národy a menšiny
-
Období
Jde si Ábeles postěžovat Silbersteinovi: „No Silberstein, představěj si, co mně se stalo! Můj syn, můj jediný syn se dal v Praze na studiích pokřtít!”
„No, mně to budou povídat! Co myslej, ten můj némlich to samý!”
„Co budeme dělat?”
„No, jdou se mnou, zeptáme se rabína.”
„Rabíne, dej nám radu. Co máme dělat? Oba dva naši synové se dali pokřtít!”
„No, mně to budou povídat! Ten můj udělal přesně to samý! Ale víte co, zeptáme se Hospodina.”
„Hospodine, pomož nám. Co máme dělat? Naši jediní synové se dali pokřtít!”
A shůry zahřmí mocný hlas: „No a mně to budou povídat...”
Další vtipy z kategorie
Chlubí se Američan, jaké vyšlechtili krávy: „To my máme krávy, co dojí šlehačku, máslo nebo jogurt!”
Pokračuje Rus: „To my máme vepře, co sere rovnou jitrnici, tlačenku či ovarovou polévku!”
A na řadu přijde Čech: „To já mám doma slepici a ta mi už celých dvacet let pere, žehlí i vaří!”
-
+


25. 12. 2011
Jak se řekne maďarsky uklízečka?
Hádrošmátra.
-
+


25. 12. 2011
Jede Skot vlakem kolem mořských břehů a najednou vidí z okna, jak se z vody vynořuje potápěč.
„Sakra, kdybych věděl, že ta cesta se dá urazit i pěšky, tak nejedu vlakem...”
-
+


15. 12. 2011
Jak se v Austrálii říká kapsářům?
Únosci klokanů.
-
+


15. 12. 2011
Kdy se Australan nejvíc naštve?
Když si koupí nový bumerang a nemůže zahodit starý...
-
+


15. 12. 2011
Vedoucí zjistí, že cikáni jen kouří a nic nedělají, tak povolí kouření jen o přestávce. Hned druhý den za ním přijde Dežo a hovoří za všechny: „Pán vedoucí, a co budeme dělat mimo přestávku, když nesmíme kouřit?”
-
+


15. 12. 2011
O’Brian je na výletě na Sinaji. Trochu se opozdí za výpravou a za chvíli neví kudy kam. Je ztracen. A najednou, v dálce - oáza! A v ní obchod!
Přišourá se tam, celý zchvácen, a hned k obchodníkovi. Ten sedí před kvelbem a čte si Jerusalem Post. O’Brian ho žádá o vodu! Obchodník jen mlčky ukáže rukou nad sebe. Nad obchodem visí cedule „Moishe Teitelbaum - kravaty”. Vysvětluje trpělivě: „Bohužel, nemám pro vás žádnou vodu na prodej. Kravaty - prosím. Výběr zdaleka v okolí největší. Značkové a konfekce. Množstevní slevy. Vodu však - bohužel.”
O’Brien zuří: „Cožpak nevidíte, že jsem se ztratil? Že jediné, co potřebuji, je voda? Víte, kam si všechny ty kravaty můžete napchat?”
Mojše se nevzruší: „Není od vás pěkné být na mě hrubý. Myslím, že jsem vám udělal velmi kvalitní nabídku. Chcete kravatu? Lepší obchod široko daleko nenajdete! Nechcete? I tak jste byl u nás vítaným zákazníkem. Skutečností však nicméně zůstává, že vodou neobchodujeme.”
Na O’Briena jdou mdloby.
„Co se vody týče,” pokračuje Mojše, „mohu vám dát radu. Zhruba třicet minut cesty tímto směrem naleznete Restaurant u Maxe - rozumějte, Maxe Teitelbauma, mého bratra. Vody, kolik hrdlo ráčí.”
O’Brien zmobilizuje všechny síly a odchází naznačeným směrem. Mojše opět usedá před obchod a pokračuje ve čtení Jerusalem Post. Po dvou hodinách, když už má přečtené všechno, i finanční trhy, vrací se z naznačeného směru O’Brien. Sotva se doplouží. Mojše se zajímá: „Vzácný příteli! Snad jste ten vyhlášený restaurant neminul?!”
O’Brien klesne na kolena: „Samozřejmě, že jsem ho našel. Minout jsem ho nemohl. Ale Max mě tam odmítl vpustit bez kravaty!”
-
+


15. 12. 2011
Sára je na smrtelném loži a prosí manžela: „Khon, slib mi, že až umřu, že půjdeš za rakví s mojí matkou.”
„Tak dobře, Sára, já ti to slibuju, ale upozorňuju tě, že budu mít zkaženej celej den.”
-
+


15. 12. 2011
Jak se jmenuje japonský objevitel stanu?
Nacochata.
-
+


15. 12. 2011
Proč Rus pípá na letišti?
Protože je to magnát.
-
+


15. 12. 2011